Boj o moc vzrůstá ze dne na den před parlamentními volbami, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Začátek volební kampaně nelze přesně určit, ale postupně narůstá minimálně od ledna 2017. V květnu vznikly zajímavé „vládní kotrmelce“, které byly koncem měsíce ukončeny. Kdyby k událostem nedošlo pár měsíců před volbami, ale v době, kdy se skládala před čtyřmi lety koalice, bylo by to pochopitelnější. Ale někdo chtěl vládnout. „Vládní hry“ jsou jen špičkou ledovce. Pak následovalo „stranické dělení funkcí“. Tak nastala jen kosmetická změna. Nebo vdavky a rozchody dvou politických stran. Co nás dál ještě čeká, nevím, nejsem prognostik.
Kdo předpokládá, že do termínu parlamentních voleb bude na politické scéně klid a že politické strany a hnutí se budou věnovat jen a jen k přesvědčování a získávání voličů pro svůj volební program a kandidáty, se bude asi mýlit. Již před volbami někteří lídři veřejně prohlašovali s kým koalici ano, kým koalici ne. Tak například víme, že bývalí ministři financí Andrej Babiš a Miroslav Kalousek zůstávají v politice nesmiřitelnými protivníky. Oba lídři již potvrdili, že koalici spolu neuzavřou. Nebo stanovené podmínky vstupu do koalice ze strany ODS. Obdobné signály se ozývají i z jiných stran. Po volbách však bude určitě jinak.
Volební sliby ovládají a otřásají Českem. Ten plánuje to, ten zas ono a všichni to činí „pro blaho občanů“. Hlavně jsou sliby zaměřené na problematiky, na které voliči „slyší“. Jedním z hlavních letošních volebních taháků má být záměr zvyšování platů a daní. Novinářům však nějak uniká otázka, z čeho to chce pak ta či ona strana hradit. Nebo přivést životní úroveň v ČR na úroveň v Německu, snížit odvody do zdravotního a důchodového systému a další. Není to krásné! Kdo by to nechtěl? Završuje to heslo „Bude líp“, se kterým se setkáváme v různé mutaci již více jak 25 let. Pokud někdo říká, že lépe není, nemá pravdu. Heslo neříká, pro koho bude lépe. Lépe je již pro horních 10 tisíc. Na druhé straně občas prosakují „zajímavá“ témata pro voliče. Zdravotnické poplatky za pobyt, stravu či jiné služby v nemocnici či u lékaře. Voliči by měli zvážit i „tyto sliby“, o kterých se moc nemluví, aby se nemuseli po volbách divit, když budou opět přijaty zdravotnické poplatky. Pokud volič souhlasí se zdravotními poplatky, ať nevolí KSČM. Ti co nejdou volit, by měli zvážit, zda nejít k volbám a zde volit KSČM, protože oni svou neúčastí ve volbách nepřímo „pomohou“ jejich prosazení. Začíná se hovořit o rudě, která obsahuje velmi cenný kov lithium. Tento kov bude co nevidět světovou strategickou surovinou. Co chceme, aby těžbu prováděl stát nebo zahraniční firma, která odvede zisk a bude profitovat na těžbě? KSČM prosazuje státní firmu. Mluvím o slibech, protože jsme již zapomněli na poslední slíbené sliby ve volbách? Církevní restituce měla sociální demokracie jako svůj volební úkol. Po volbách vteřinu po vteřině šel tento slib do ztracena.
Pokud to vše sečteme, co nastalo a co může ještě nastat, tak nám může vyjít po parlamentních volbách „zajímavé“ složení poslanecké sněmovny a „zajímavý vládní program“. Vítěz nemusí třeba brát nic a může vzniknout anti koalice. Možnou variantou je i vznik patové situace a budeme muset jít k volbám znovu. Výsledek KSČM má v těchto volbách velmi zásadní význam. KSČM by měla získat takové postavení v počtu mandátů, aby mohla ovlivňovat složení poslanecké sněmovny, i kdyby byla jen opoziční stranou. Měli bychom být stranou, bez které nebude možné jednat a rozhodovat o zásadních otázkách.
Volební program KSČM ve své preambuli odkazuje na moto „Mír ve světě, spravedlnost a bezpečí doma“. Téma, které je velmi důležité a dotýká se přímo každého z nás. Téma, o kterém se však moc nemluví. Jedná se především o řešení „organizované“ migrace a tlak Evropské unie a některých států Evropy řešit migraci kvótami. Nezbytné je řešit příčiny, které mají historické kořeny již několik staletí na zpět, ale „válečnické zájmy“ některých zemí světa. Pak se nedivme, že kvetou jako po dešti jednosměrné „migrační cestovní kanceláře“, kterou jsou výnosným obchodem.
Suverenitu a bezpečnost je třeba chránit. Ne však přes agresivní vojenský pakt NATO, který vznikl v roce 1949, a Německo vstoupilo do NATO v roce 1954. Jen pro připomenutí - Varšavská smlouva vznikla v roce 1955 až po vstupu Německa. Varšavská smlouva byla zrušena, NATO ne. Nevadí nám zvyšování státního rozpočtů na armádu, stále častější americké konvoje jedoucí přes naše území nebo další vojenské aktivity? O účasti na vojenských misích ani nemluvě. Nebylo by demokratické se zeptat občanů v referendu na tyto otázky? Argumentů je dost, ale někteří raději chtějí „strkat hlavu do písku“. Mír nelze vyhrát válkou.
Já budu volit kandidátku KSČM. Koho budete volit vy? Já budu kroužkovat Ing. Marii Pěnčíkovou. Za celé minulé volební období udělala velký kus poctivé práce jak ve sněmovně, tak v oblasti zemědělství a životního prostředí ve Zlínském kraji. Je členkou stínové vlády KSČM. Do budoucna je zárukou další poctivé a nezištné práce. Koho budete kroužkovat vy?